1989-2009: 20 let naší školy

 

 

V pátek 16. října 2009 oslavila naše škola dvacetileté výročí založení na slavnostním setkání ve sportovní hale Folimanka v Praze 2. Po slavnostním zahájení se rozběhla vystoupení žáků i učitelů, poté následoval přesun do budovy školy, její prohlídka, prezentace žákovských aktivit a setkání učitelů s absolventy.

 

Při příležitosti 20. výročí škola také vydala bulletin - publikaci mapující historii školy od jejích počátků až do současnosti. Obsahuje příspěvky ředitelky školy, vyučujících, bývalých absolventů i současných studentů a také kompletní přehled všech vyučujících i žáků, kteří na škole působili.

 

Bulletin je k dispozici ke stažení ZDE (40,7 MiB, formát DOC).

 

Reportáž ze slavnostní Akademie k 20. výročí přinášíme níže.

 

Kompletní fotogalerii si otevřete ZDE.

 

 

Článek do novin

 

 

Obchodní akademie Svatoslavova 333/6 v Praze 4 pořádá dne 16. října 2009 u příležitosti 20. výročí založení školy slavnostní akademii, která se koná od 10:00 hodin ve sportovní hale Folimanka, Na Folimance 2, Praha 2. Po skončení Akademie následuje prohlídka školy spojená s malým občerstvením. Na obě akce jsou srdečně zváni všichni současní i bývalí vyučující, zaměstnanci, studenti a jejich rodiče i zájemci z řad veřejnosti.

 

Základní fakta:

 

Hala Folimanka - 16. 10. 2009 od 10:00 hodin


Uvádějí: Naďa Fuková, Kristýna Nováková, Zdeněk Titl


V úvodu oficiální projevy hostů a ředitelky školy

 

V programu vystupuje 150 žákyň a žáků školy a 32 vyučujících v různých rolích.


Délka produkce: 70 minut


Ozvučení sálu: ing. Jan Němec

 

 

Úryvek ze scénáře

 

(Na scénu přinesena velká krabice - tlačí ji 4 kluci, zní fanfára na trubku, náhle se ozve zabušení, protrhne se papír a z krabice vylézá podivná postava - duše divadla).

 

"To byl ale nápad - zabalit mne do krabice a přinést na Folimanku jako dárek!


Hm, mašlička je pěkná, jasně modrá, veliká. Jenže já musím být volná, nespoutaná, jsem totiž DUŠE DIVADLA!


Připadám vám strašná? Nehezká? To je jen zdání - takhle mě lidé stvořili v pradávných časech. A od těch dob se zjevuji tam, kde lidé chtějí něco důležitého říci, cosi oslavit, zasmát se a pobavit! Proto jsem taky TADY a TEĎ - s vámi všemi!


Já, duše divadla, povolávám všechny statečné a tvořivé lidi, kteří představení na dnešek připravili, aby se ujali svých rolí!

Žádný strach, miláčkové moji, duše divadla vás bude po celý čas chránit!"

 

 

Stručný seznam vystoupení

 

Sólo na trubku - David Košťálek (absolvent OA Svatoslavova)

Tančící klávesnice - pohybová skladba 2. B

Pěvecké sólo Zdeňky Mrázkové z 1. B

Shakespearův sonet o čase - Adriana Hájková (anglicky) a Naďa Fuková (česky)

Zpěv a tanec 3. A a 4. A

Scénka o zdravé výživě - Josef Vladyka a spol. z 4. E

Skupina roztleskávaček nejen z 2. B a 2. D

Karate v podání Jakuba Tesárka (absolvent OA Svatoslavova)

Módní přehlídka aneb Třídíme odpad - 4. C

Splněná přání Macha a Šebestové aneb Vystoupení 4. B

Chtíc, aby spal - sólo Ivy Svobodové

Monolog z dramatu Harpagon - Zdeněk Titl z 4. E

Bubny duní Folimankou - velké sólo Tomáše Pauera z 4. D, Jana Katauera ze 4. E a Davida Košťálka (absolvent)

Úklidová četa aneb Učitelé v akci.

 

 

Dílčí scénář - William Shakespeare: "Sonet o čase"

 

Dvě recitátorky v černobílém oblečení, krok za krokem se k sobě přibližují, doprovod bubny

 

BUM (izolovaná slova z básně) Time - čas - time - čas - day - den - day - beauty - krása.

 

BUM (zní dvojverší v originále a v překladu)


When I do count the clock that tells the time,
And see the brave day sunk in hideous night,

Když slyším zvon, jak odměřuje čas,
a v tlamě noci vidím mizet den,

BUM

When I behold the violet past prime,
A sable curls all silvered o´er with white,

když stříbrem prokvétá už černý vlas.

 

Úkol pro hravého čtenáře


Zkuste si své znalosti angličtiny a vyberte z následné nabídky veršů

(použit překlad pana Martina Hilského) ten, který se hodí k poslednímu z uvedených anglických řádků:


"než každá krása obrátí se v prach, / zda tuhle zkázu času vydrží:
a jaro setřásá květ za květem, / pak tvojí krásy ptám se v obavách,
pod kosou času jednou padne každý, / jen ten, kdo plodí, může přežít navždy."

 

 

 

Záznam ze školní kroniky

 

Tato kulturní školní akce je připravována s velkou pečlivostí, provázejí ji časté zkoušky a organizační setkání v oranžovém centru, žádá si mnoho času, trpělivosti a hlavně nápadů při jejich převádění do jevištní podoby, a přitom není až do samotné premiéry jasné, zda bude vystoupení studentů i vyučujících korunováno úspěchem

 

 

Přesto ti všichni dobrovolně vystupují na jevišti v zábavných scénkách či v tanečních a pěveckých vystoupeních a dávají nezištně divákům šanci odhalit, jaký talent se skrývá v těch nenápadných lidech, kteří jinak denně usedají do lavic nebo zkoušejí za katedrou...

 

 

 

Co napsat závěrem? Snad báseň jako dárek škole k 20. narozeninám?

 

OBCHODNÍ AKADEMIE SVATOSLAVOVA

 

 

Jsem dáma velmi mladá, slavím dvacet let,
přemnoho "dětí" jsem však vypravila
na cestu do života!

 

Počítejte se mnou: většinou 18 až 19 tříd,
v každé kolem tří desítek slečen a pánů
usedajících po dvojicích do 16 lavic
před jednou katedrou a jednou tabulí
po čtyři roky v čase rozpuku mládí,
zpravidla tedy od 15 do 19 let.
U vstupu jedna těžká vrata,
za nimi pár schodů, další dveře a jste uvnitř!

 

Brána vědění se otevírá, brána vás vítá,
brána čeká i na opozdilce v 8.05,
zve opakovaně dál a dál, slyší všechna zvonění,
je svědkem i těch "posledních"!
Absolventi se před tou branou loučí:
poslední zamávání, pár úsměvů i slz
a každý se vydává na svou novou pouť,
už každý jinam a každý sám.

 

Život je změna!
Pro absolventy i pro "čerstvé prváky",
pro učitele i pro samotnou školu.
Škola je a stále bude mladá,
mládí k ní patří - stejně jako hodiny
trvající 45 minut, pauzy a křída s tabulí,
písemky, známky i třídní schůzky.
No vida - i rodiče školu dotvářejí.

 

"Škola buď dílnou lidskosti"
- přál si kdysi Jan Amos Komenský.

"Studánka plná moudrosti"
- tvrdili obrozenci v 19. století.

"Rezervoár informací"
- zněl slogan 20. století.
A my? Jak vnímáme naši Svatku?

 

Přijďte se podívat. Otevřte těžká vrata,
vystupte těch pár schodů, a až budete uvnitř,
začněte se rozhlížet, číst z nástěnek
i ze všech tváří, které tu potkáte.
Usedněte, ptejte se a poslouchejte.


Jste vítáni!


Leden 2010
PaedDr. Naďa Fuková