My jsme Evropa! (Berlín 2004)

 

	Europäische Akademie Berlin

 

Na doporučení Odboru zahraničních vztahů Magistrátu hl. m. Prahy jsem se se studenty Obchodní akademie Praha 4, Svatoslavova 6, zúčastnil mezinárodního semináře v Berlíně, kam byli pozváni spolu s námi i studenti středních škol z Budapešti, Varšavy a Berlína. Seminář se konal ve dnech 3. - 7. května 2004 v Evropské akademii v Berlíně.

 

Vzdělávací akce se uskutečnila s laskavou podporou Evropské komise a senátní kanceláře Spolkové země Berlín. Téma semináře My jsme Evropa mělo svou vypovídací hodnotu, neboť vystihovalo podstatu nastoupených sjednocovacích procesů v Evropě po přijetí nových kandidátských zemí.

 

Program studijního pobytu připravilo vedení Evropské akademie v Berlíně s velkou pečlivostí. Jednalo se o první setkání mladých lidí z partnerských hlavních měst Evropy těsně po rozšíření Evropské unie při příležitosti slavnostního setkání primátorů středoevropských měst na berlínské radnici.

 

Hned po příjezdu se mladí Evropané z Budapešti, Varšavy, Prahy a Berlína vzájemně představili a rovněž přiblížili novým kamarádům svou zemi, její významné kulturní hodnoty, průmysl a nezapomnělo se ani na národní zvyky a zvláštnosti. Po prezentacích následovala výměna přivezených dárků, které často korespondovaly s národními tradicemi.

 

Hlavním tématem druhého dne studentské konference bylo zamyšlení: Jak vlastně funguje Evropa? V malých smíšených pracovních skupinkách se studenti pomocí hry Puzzle seznamovali s novou tváří Evropské unie a jejích sousedů. Diskutovali, kam až se posunula hranice rozšířené Evropy a které země se nyní považují za kandidátské země z hlediska krátkodobého a dlouhodobého vývoje? Následoval kviz a po něm prezentace výsledků práce z jednotlivých workshopů. Dospělo se ke společnému konsensu, že rozšíření je třeba chápat jako proces, který neustále pokračuje a v podstatě nutí ke kvalitativnějšímu rozvoji evropské společnosti. Studenti se shodli, že musí být rovné šance pro další zájemce o vstup, žádná země by neměla být diskriminována.

 

Italové jsou dobří milovníci, Britové nechtějí vařit - národní stereotypy v Evropě bylo další téma, které se rozebíralo v pracovních skupinách. Jak vznikají stereotypy? Má jejich působení vliv na myšlenkové trendy mladé generace?

Středeční program započal přednáškou Prof. Dr. Franze L. Altmanna z Nadace pro vědu a politiku v Berlíně na téma: K vývoji současné situace na Balkáně.

 

Prof. Altmann představil vývoj na Balkáně jako diametrálně odlišný od současných evropských sjednocovacích tendencí. Studenti se dověděli dosud málo známé souvislosti o vývoji v této oblasti po rozpadu bývalé Jugoslávie. Vedle problémů národnostních, kde je fixována nenávist k sousedům, objevují se konflikty i v náboženské oblasti. Zdá se, že touha politických skupin po moci je silnější než cesta ke konsensu. Myšlenk a spolupráce v této oblasti se jeví jako velice vzdálená i proto, že výchova ve škole preferuje zdůrazňování národních zvláštností. V důsledku toho jsou sousední národy líčeny jako nepřátelské. Podle Prof. Altmanna musí Evropa začít vnímat balkánský problé m intenzivněji a podporovat veškeré snahy, které by vedly ke stabilitě v této oblasti, zejména k zavedení demokratických systémů do všech problémových států. Od toho se odvíjí činnost politických stran, jež povede k politické i náboženské toleranci a k ods t ranění národnostních animosit.

 

Ve čtvrtek se studenti v pracovních workshopech zamýšleli nad současnou podobou uspořádání Evropy a nad jejím vývojem v horizontu příštích deseti let. Aby došlo k tvůrčí atmosféře s cílem formulovat požadavky a návrhy na nejvyšší politické představitele, byly opět vytvořeny smíšené pracovní žákovské dílny. Stěžejní otázky: Budu po deseti letech hrdý na to, co se stalo v Evropě? Co udělám pro to, aby se naplnily mé představy? V kolika zemích chci studovat? Bude do budoucnosti p ro Evropana žádoucí znát alespoň jeden slovanský jazyk?

 

Ve výstupech žáků byla zdůrazňována individualita člověka, jeho právo na plnohodnotný život a rovněž bylo podtrženo právo na jeho ochranu před byrokracií a nezákonností.

 

Za ústřední požadavek, který byl směřován na hlavy představitelů hlavních měst Evropy ze strany studentů, je návrh na konání tzv. Stálé žákovské konference, na které by se řešily nově vzniklé problémy, kladly by se politikům aktuální otázky, které by byly odrazem společenského vědomí současné mladé generace.

 

Studenti z partnerských měst se shodli na potřebě klást otázky a zpětně dostávat od politiků odpovědi.

 

Čím více se bude na otázky odpovídat, tím více se reaguje na současné společenské dění a na jeho vývoj. Studenti se chtějí podílet v jistém slova smyslu na určování jeho směru, myslí si, že na každou otázku by mělo být fundovaně odpovězeno. Politici jsou svými reakcemi a odpověďmi do jisté míry zavázáni, a tak politicky odpovědni.

 

Při předkládání konkrétních návrhů studentů na slavnostním zasedání v berlínské radnici zazněl velmi naléhavě požadavek na opětovné setkání s potřebou vyměnit si názory, korigovat a formulovat nové postoje, progresivní myšlenkové proudy nastupující generace, hlavně z řad studující mládeže.

 

V reakci na přednesené návrhy vystoupil jako první pan primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém a přislíbil obdobnou studentskou konferenci uspořádat na podzim ještě tohoto roku v Praze. Na jeho pozvání bylo reagováno potleskem a bylo znát, že je to míněno upřímně a doopravdy. Poté se přihlásili zástupci primátorů Varšavy a následně Budapešti. Oba přestavitelé vyjádřili podporu myšlenky stálé výměny názorů o evropských záležitostech a potřebě je vnímat na pozadí myšlenkových procesů dospívající generace.

 

 

 

Ze slavnostního setkání studentů a primátorů na radnici v Berlíně 6. května 2004

 

 

Studentský vzdělávací seminář a následné společné setkání s primátory hlavních měst států střední Evropy bylo ve své podstatě ojedinělou příležitostí k neformálnímu setkání, k otevřenému dialogu s cílem oboustranného vnímání s možností ovlivňovat společenské dění a působit na vrcholné politické činitele.

 

Evropa - to je nekonečný dialog s výstupy, v němž je počítáno s každým hlasem, návrhem či podnětem. Evropan má právo na svůj názor, na vyjádření své myšlenky a nikdo mu v tom nesmí bránit. Mladí lidé vysoce ocenili vstřícnost politiků naslouchat jejich potřebám a vést s nimi rovnocenný dialog. Chceme věřit, že plánované mezinárodní setkání studentů a politiků v Praze k tomuto p rocesu přispěje.

 

 

PaedDr. Bedřich Pazdera